Havana Club Master Class a výlet do Havany na Kubě

Předpokládám, že rumy Havana Club díky dravé marketingové politice společnosti Pernod Ricard, znají úplně všichni, málo kdo však už ví, co vše se za těmito rumy skrývá a jak skutečně vypadá ostrov uprostřed Karibiku, kde se vyrábí.

Přivítání na Kubě

Vítejte v Havaně

Tentokrát mám na mysli hlavní město Kuby, kam jsem se jako vítěz Havana Club Master Class měl tu čest jet nebo spíše letět podívat. Celý náš pětidenní program poznávání Kuby byl nabitý a všechna čest organizátorům, že organizace celé naší 30 členné skupiny lidí z celého světa šlapala naprosto bez chyb a tak říkajíc po Evropsku, což by člověk v těchto končinách, kde teplota málokdy klesá pod 30 stupňů, spíše nečekal.

Po celý pobyt nás také doprovázala skupina krásných kubánských modelek a tanečnic, opravdu nic nebylo ponecháno na náhodě. Kamkoli jsme přišli, čekal na nás uvítací drink, hrála kapela, zpívalo se a tancovalo. Navštěvovali jsme spíše lepší restaurace, ale i tak většinou jedli tradiční kubánské jídlo - čočkovou polévku, rýži, sladké brambory a kuřecí maso, až nám to už lezlo ušima. Mořské plody jsou drahé a běžní Kubánci si je nemohou dovolit. Je to zvláštní vzhledem k tomu, že Kubu z 360° obklopuje moře plné těchto potvor, ale zřejmě i díky nešťastnému politickému režimu neexistuje na Kubě moderní rybolov, které by ceny stlačil dolů. Jako dezert jsme prakticky všude dostali původem španělský pudink s karamelem, jménem Flan. Nemohu zhodnotit, jak chutná jídlo běžných kubánců, kteří již pár let mohou legálně provozovat soukromé restaurace v zahradách svých domů, ale v těchto turistických restauracích si gurmet na své moc nepřijde. Kvalitou přípravy bylo jídlo průměrné, moc se nelišilo od evropského a nebude se mi po něm nijak stýskat.

Kuře, kuře a kuře.

Puding Flan

La Bodeguita Del Medio

V rámci tour po Havaně jsme navštívili i dva nejslavnější "hemingwayovi" bary. Nutno podotknout, že přestože je na Kubě asi 50 různých výrobců rumu, prakticky všude narazíte na Havana Club. V zadních policích občas zahlédnete i pár jiných značek, ale pokud byste chtěli odegustovat široké kubánské rumové portfolio, nejspíše narazíte. Na to bude příhodnější si najmout řidiče a jednotlivé destilerie si projet, tak snad příště.

Tento prvně jmenovaný bar naleznete i v Praze, ale kromě jména s ním nemá vůbec nic společného a to nemyslím v dobrém ani špatném. Ten kubánský může působit lehce zaplivaně, ale díky své atmosféře si s ničím nezadá. Bar v přízemí doplňuje prosvětlená restaurace v prvním patře a oba prostory působí velmi otevřeně, některé stěny nahrazuje de facto dřevěný plot. La Bodeguita Del Medio byla otevřena roku 1942 tehdy pod jménem Casa Martinez, ale protože se nachází ve středu ulice Empedrado, brzy ji nikde neřekl jinak než Hospůdka uprostřed, tedy La Bodeguita Del Medio. V baru se nejdříve jen pilo, teprve později se na požadavek hostů začalo vařit a bar byl rozšířen i o restauraci, která též funguje do dnes. La Bodeguita se sama považuje za místo, kde se zrodilo Mojito. Je to však hodně sporné tvrzení, ale nelze popřít, že právě zde bylo Mojito zpopularizováno.

Před barem ve středu ulice Empedrado

Hlavní bar v přízemí jede Mojito ve velkém

Restaurace v prvním patře

A skvělá kulturní vložka

El Mojito
2 barové lžíce bílého třtinového cukru
1,5 cl vymačkané šťávy z citronu či limetky
trs máty
ledové kostky
4,5 cl rumu Havana Club 3 años
dolít vyhlazenou sodovkou

Kubánci nepoužívají klasickou mátu. Mají svůj druh, který se jmenuje Hierba Buena a obvykle s ní velmi šetří, což je škoda a chuti drinku to nepomůže, takže vy nešetřete. Taktéž limetky nedrtí celé ve skle, ale vyčkávají z nich pouze šťávu. A cukr? Rozhodně ne tmavý, do kubánských drinků patří bílý. Mojito připravují na ledových kostkách namísto tříště. Pokud se do takovéhoto pravého kubánského Mojita pustíte, nezapomeňte mít sodovku na zalití řádně vychlazenou. Každé Mojito, které jsme na Kubě dostali, bylo teplé!

Chcete-li lépe nasát atmosféru tohoto baru podívejte se na skvěle zpracované stránky www.havana-mojito.com.

Hierba Buena

El Floridita

"My mojito in La Bodeguita, my daiquiri in El Floridita.

— Ernest Hemingway

Tak jako si Hemmingway oblíbil Bodeguitu pro své Mojito, do Floridity chodíval především na Daiquirí. Tento bar byl otevřen již roku 1817 pod názvem La Piña de Plata, což znamená stříbrný ananas na rohu ulic Obispo a Monserrate. O téměř sto let později byl bar díky oblibě amerických turistů přejmenován na Floridita, což znamená malá Florida. Díky této dlouhé historii je zřejmé,  že je tento podnik poněkud luxusnějším místem než Bodeguita. Přestože se na oficiálních stránkách www.floridita-cuba.com píše o teple, které ve Floriditě najdete, při vstupu vás paradoxně jako první praští do obličeje zima. Ano, bar je celý klimatizován a řekl bych v kontrastu s kubánským klima až příliš. Děvčata svetry sebou!

Pohled na bar 

Výhodou je, že vám vaše Daiquirí vydrží opravdu dlouho ledové. To se zde připravuje frozen, tedy v mixéru na tříšti. Příprava byla precizní, nemohu nezmínit jednoho kolegu, který při sledování přípravy tohoto koktejlu pronesl výstižnou větu: "On to Daiquirí tady připravuje s takovou láskou a když si ho někdo objedná u mě, tak mě tím akorát nas...". Mnoho jsem od drinku nečekal. Ačkoliv to nechápu, lepší Daiquirí jsem nikde jinde nepil! Recepturu na pravé kubánské Daiquirí uvádím níže. A nezapomeňte u baru pozdravit sochu pana Hemmingwaye!

Frozen Daiquirí

2 barové lžíce bílého třtinového cukru
1,5 cl vymačkané šťávy z citronu či limetky

1 střik likéru Maraschino

4,5 cl Havana Club 3 años

ledová tříšť

Frozen Dauquirí se připravuje v mixéru. Běžným kuchyňským či tyčovým mixérem nedosáhnete dokonalé konzistence drinku, kdy ve skleničce nesmí zůstat šupinky ledu, ale ani led nesmí být tak povolený, že by tekl. Jediné, co vzhled drinku kazilo, byla různobarevná brčka. Přitom, černá nebo průhledná by byla docela fajn ne?

Když Daiquiri tak Daiquiri!

Noční život

Abychom zakusili i noční život, navštívili jsme několik kubánských diskoték. Jmenovitě Shangrila’s Bar a Up & Down Disco. Opět na nich nečekejte mnoho běžných Kubánců, jsou to spíše kubánské diskotéky pro turisty, ale ani tak to nic nemění na tom, že si na nich užijete spoustu rumových drinků a latinsko-americké muziky! A na rozdíl od těch českých se nemusíte bát dát si míchaný drink - jsou skvělé jako všude na Kubě!

Poslední večer jsme byli pozváni na luxusní večeři do restaurace Sierra Maestra sídlící v posledním 25. patře původní budovy Hiltonu. Pokud vás zajímá, jak vypadal jeden z nejluxusnějších hotelů 50. let, máte možnost, mnoho se toho nezměnilo. Jako hlavní chod byl servírován steak, který byl výborný, středně propečený, tak jak to mám rád, ale ruku na srdce - jeli jsme na Kubu kvůli hovězímu steaku? Ve stejném patře se nachází také Turquino’s disco s fantastickou živou muzikou, která vás musí očarovat, tak jako mě!

Pokud chcete popít s místními, navštivte v noci ulici Malecón, na kterou navazuje hned hráz, a pak už jen moře. Na hrázi zde po setmění posedávají a příjemných mořským vzduchem se zchlazují velké skupinky místních.

Skvělý steak v Sierra Maestra

Z návštěvy Kuby jsem byl původně lehce skeptický a sám o sobě bych tam cestu ani neplánoval, ale věřte mi,  že tento ostrov, i přes mnohá nesmyslná politická omezení, má něco do sebe a už se těším, až se tam vrátím na vlastní triko a prozkoumám i vše ostatní, co jsem v rámci tohoto výletu nemohl stihnout.

Park Las Terrazas

Pláž Club Habana