Cestování za bublinkami a grappou

Rada nad zlato - pokud se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete cestovat v Itálii po menších městech, vyzbrojte se aspoň základem jejich jazyka. Jinak se vám totiž může stát, že ani řeč rukou-nohou nepomůže.

Strada del Vino Prosecco

A protože jsme (opět) v Itálii, skrývá se v nadpisu pod bublinkami lahodné Prosecco, které jsme si v poslední době u nás v baru hodně oblíbili. Z původně plánované leháro dovolené, se nakonec tak trochu stala honba za tímto fascinujícím perlivým vínem.

Plán zněl jasně - za jeden den projet Strada del Vino Prosecco, nakoupit co nejvíce vína, a celý výlet k večeru zakončit v Bassano Del Grappa, tedy v místě domoviny známého italského destilátu ze slupek vylisovaných hroznů, tzv. matoliny.

Tento okruh kousek pod úpatím Alp mezi městy Conegliano a Valdobbiadene není jen jakousi turistickou atrakcí mezi jednotlivými vinicemi, ale především vymezením oblasti, v níž pěstovaná odrůda Glera může splňovat známku nejvyšší kvality DOCG (Denominazione di origine controllata). Prosecco se vyrábí z odrůdy Glera, známější prostě jako odrůda Prosecco, od roku 2009 je v EU nazývat tuto bílou odrůdu Proseccem zakázáno. Můžete setkat se třemi typy tohoto vína - spumante (silně perlivé - tlak minimálně 3,5 barů), frizzante (slabě perlivé - tlak méně než 3,5 barů) a tranquillo (tiché víno, tedy bez bublinek).

Náš výlet začal v městečku Conegliano, které nás nijak zvlášť na rozdíl od dalších míst neuchvátilo a v době naší dopolední návštěvy působilo mrtvě. Na hlavním náměstíčku jsme našli místo, kde Strada začíná. Jedná se o malou nenápadnou cedulku na fasádě jednoho z domů, v němž sídlí místní bar. Vlastně jsme to zjistili až když jsme vešli dovnitř a zeptali se, kde ta Strada del Vino začíná. Naštěstí jsme narazili nejspíš na majitele, který jako jediný uměl pár slov anglicky. Dali jsme toast a doplnili zásoby vody a optali se, kam stojí za to zajít. Dostali jsme mapu, bohužel moc míst jsme se nedozvěděli, neboť pan majitel špatně viděl na blízko a neměl brýle. :) Přestože bar vypadal dost ponure, ve vitrínách uvnitř se nacházeli velmi zajímavé kousky vín i ke koupi, ale my jsme chtěli ke zdroji, na vinice.

Dostali jsme tip především na místní universitu Enologia součástí níž je i prodejní showroom včetně muzea. Bohužel v úterý, což byl přesně náš den, je jako k vzteku zavřeno. Snad budete mít více štěstí vy.

Riva De Milan

Riva de Milan

Překrásné vinařství najdete na samém okraji města Valdobbiadene. Ze silnice vás na dobré prosecco a domácí klobásky naláká stylová informační cedule. Jen díky ní jsme sjeli přímo do vinic lemovaných nádhernými růžemi až k usedlosti. Jak jsme později zjistili, růže nemají jen okrasný charakter (i jen ten by však stál za důvod je tam vysázet), ale především růže napadají stejné choroby jako víno, proto vinař může rychle případné nemoci rozpoznat a včas zareagovat, než je víno samotné zničeno.

Ale to my už se usazujeme na venkovní terase a necháváme se obsloužit urostlým-zarostlým italem, kterému vzápětí přezdíváme Méďa, a to proto, že na všechny naše dotazy odpovídal bručením. Nejdříve jsme si mysleli, že má špatnou náladu, až po chvíli nám došlo, že vlastně vůbec neumí anglicky, přesto mu to nijak neubíralo na pohostinnosti. Přítelkyně si objednala skleničku Prosecca a já chtěl jen vodu, přičemž jsem naznačoval držení volantu, jako že musím řídit. Méďa přede mě postavil skleničku a naznačil, že trochu ochutnat přece mohu (musím) a nalil mi ji taktéž plnou. K tomu jsem dostal ještě karafu s domácí perlivou vodou. Víno bylo excelentní, takže jsme samozřejmě koupili pár lahví sebou. Při placení ještě připomínám ty dvě skleničky "bicchieri" a vodu, Méďa však jen přátelsky zabručí a mávne rukou. Pak nás vezme přímo do skladu/výrobny a vína nám naskládá do kartonu. Přátelé, to byla taková dobrota,, že ještě teď se mlátíme do hlavy, že jsme neotevřeli kufr u auta a neřekli házej. A za 6 €! Bohužel jsme zatím nenašli nikoho, kdo by jejich Prosecca dovážel do ČR.

Villa Sandi

Další úžasným místem kousek před Valdobbiadene je Villa Sandi vybavená velkým luxusně zařízeným a přesto velmi příjemným showroomem. Pravý opak Méďova domácího stavení, ale rozhodně by byla škoda toto honosné místo a jejich širokou škálu vín včetně Prosecca a grappy minout. Nás nejvíce zaujala knížka s originálními recepty jídel, jejichž nezbytnou součástí je Prosecco nejen uvnitř, ale také vedle ve skleničce. Součástí tohoto místa je i krásný moderní hotel a přednášková místnost společně s tanky na zrání vína. A skvělá zpráva na konec, vína od toho vinařství lze zakoupit i nás v ČR!

Astoria

Jen pár kilometrů za Coneglianem narazíte u cesty na showroom jednoho z největších výrobců Prosecca, společnost Astoria. Kromě klasických vín Prosecco vyrábějí i variantu Cold Wine 9,5, což je řada vín s nižším obsahem alkoholu, kde k 70 % odrůdy Glera přidávají 30 % jiné odrůdy, v případě bílé varianty je to Chardonnay. Jsou to naprosto skvělá moderní a osvěžující šumivá vína, která se dovážejí i sem, bohužel ne všechny. Nás oslovila především varianta Cold Wine 9,5 Red, která má paradoxně jen 7 % alkoholu, ale to jsou body k dobru! Chutná trochu jako Sangrie a úžasně komunikativní paní prodavačka, jež neuměla slovo anglicky, nám poradila do ní před konzumací naložit tropické ovoce. Nezkusili jsme to, protože nám bylo těch pár lahví, co jsme si přivezli, líto nevypít samotné, ale věříme, že to musí být super! Nutno podotknout, že většina výrobců Prosecca zároveň vyrábí i Grappu, ale za tou jsme jeli především jinam.

Více informací a tomto úžasném místě a vůbec celé Strada del Vino je zde: http://www.primaveradelprosecco.it/

Bassano Del Grappa

Nikdy jsem nebyl milovníkem grappy. Vlastně jsem nechápal, co na tom Italové mají. Občas jsem ji dal šanci, když jsem si přečetl například cestopis o Toskánsku, ale znovu jsem musel konstatovat, že to není nic pro mě. Až celkem nedávno můj kamarád a barový kolega Roman přivezl ze svých cest po Itálii Grappu di Moscato a já tomuto destilátu, tedy alespoň některým typům, propadl a zamiloval se. Grappa prostě není jenom jedna a nevyrábí se jediným způsobem, z jedněch hroznů a na jednom místě, takže každý si může najít tu svou. A když jsem zjistil, že jen kousek od Valdobbiadene se nachází rodiště grappy, bylo rozhodnuto.
Městečko ležící přímo pod úpatím Alp na řece Brenta, městečko Ernesta Hemingwaye, který se zde během první světové války usadil a napsal zde román Sbohem, Armádo, a hlavně městečko slavného destilátu nesoucího stejného jména - Grappy. Právě do tohoto místa jsme na sklonku tohoto náročného dne měli zamířeno.

Destilační přístroj v muzeu Grappy

A náš první cíl byl jasný - Ponte degli Alpini, polodřevěný zastřešený most nesoucí se přes řeku Brenta z roku 1569, ve kterém již od roku 1779 sídlí původní a nijak nezměněná hospůdka patřící k jedné z nejstarších místních grappa destilerií Nardini. Most je určen pouze pro pěší, a tak i především díky Nardini slouží jako společenské centrum dění. Po celém mostu postávaly hloučky skvěle se bavících lidí se skleničkami grappy v rukou, když i u grappy platí, že si každý přijde na své.
Grappa se vyrábí destilací ze zbytků rmutu po vylisování moštu z hroznů, tedy i z větývek a prostě všeho co zůstalo. Výroba grappy je poměrně náročná, protože se nedestiluje tekutina, ale hutná hmota sestávající se právě z těch různých zbytků po lisování moštu pro výrobu vína. Ze sto kila hroznů získáte přibližně 70 lahví vína, ale jen 3 lahve grappy!

A v Nardini jich vyrábějí celou škálu, od nestařené až po patnáctiletou! Tím to ale nekončí, můžete ochutnat i různé aperitivy, jejichž základem jen ovšem grappa, například z hořkých pomerančů či rebarbory. A také sladké grappové likéry, například cedrový nebo jalovcový. Pro každého chutí dost.
Jen pár kroků od mostu se nachází uvnitř paláce s patnáctého století obchod a muzeum další rodinné grappa destilerie - Poli, jenž vnikla v roce 1898. Muzeum prostě musíte vidět a v showroomu jejich grappy, které jako jedni z mála stále stáčejí do původních uzavíratelných lahví s vysokým krkem, ochutnat a zakoupit.

http://www.nardinigrappa.com/
http://www.poligrappa.com/

Více zde